Když později líčil Švejk život v blázinci, činil tak způsobem neobyčejného chvalořečení: „Můžete tam hulákat, řvát, zpívat, mečet, ječet, skákat, modlit se, hopsat po jedné noze a dělat kotrmelce. Nikdo vám neřekne: 'Tohle nesmíte dělat, tohle se, pane, nesluší, to jste vzdělanej člověk?' – Vopravdu nevím, proč se ti blázni zlobějí, když je tam drží. Člověk může lézt nahej po zemi, vejt jako šakal, zuřit a kousat.
Jaroslav Hašek, Dobrý voják Švejk