Waltari Mika

waltari_150.jpg

Mika Toimi Waltari (*19.9.1908, Helsinki – †26.8.1979, Helsinki)

finský prozaik, dramatik a žurnalista

Narodil se v Helsinách. Vystudoval teologii a ve 20. letech byl představitelem avantgardního sdružení mladých finských intelektuálů Tulenkantajat (Nositelé ohně).

Ve svých prvních dílech se zabýval problematikou poválečné generace. Úspěchu dosáhl již svým prvním románem Velká iluze, vrcholem období před 2. světovou válkou je jeho vesnický psychologický román Cizinec přichází.

Po 2. světové válce se soustředil na historickou prózu a tak vznikl Egypťan Sinuhet – nejproslulejší Waltariho dílo, které bylo přeloženo do několika desítek jazyků. V historicky přesném díle, plném paralel s naší současností, vyjádřil autor svůj humanismus a víru v nesmrtelnost lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance.

Historickým námětům zůstal Mika Waltari věrný i v románech Pád Cařihradu a Tajemný Etrusk. Waltari je rovněž autorem dramat (Vlastní pramen) a detektivek (Kdo zavraždil paní Krollovou, seriál o komisaři Palmuovi).

Bibliografie:

Jumalaa paossa, 1925
Velká iluze (Suuri illusioni), 1928:
Čínská kočka a jiné pohádky (Kiinalainen kissa ja muita satuja), 1932 (česky 2002)
Achnaton, ze slunce zrozený (Akhnaton, auringosta syntynyt), 1937
Cizinec prichazi (Vieras mies tuli taloon), 1937
Zazracny Josef (Ihmeellinen Joosef), 1938
Kdo zavraždil paní Skrofovou? / Kdo zavraždil paní Krollovou? (Kuka murhasi rouva Skrofin?), 1939:
Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys), 1940
Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta), 1941
Ve stínu sovětské špionáže (Neuvostovakoilun varjossa), 1942
Už nikdy nebude zítra (Ei koskaan huomispäivää), 1942
Karina Månsdotter (Kaarina maununtytär), 1942
Tanec nad hroby (Tanssi yli hautojen), 1944:
Egypťan Sinuhet (Sinuhe, egyptiläinen), 1945
Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin), 1947:
Plavovláska (Kultakutri), 1948: Zpověď mladé prostituky
Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka), 1948
Šťastná hvězda (Mikael Hakim), 1949
Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua), 1949:
Temný anděl (Nuori Johannes), 1951, vydáno 1980 (česky 2000):
Pád Cařihradu (Johannes Angelos), 1952 (česky 1975)
Básně (Runoja), 1925–1945, 1954
Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna), 1954
Tajemný Etrusk (Turms, kuolematon), 1955 (česky 1972)
Šťastný Felix (Feliks Onnellinen), 1958
Jeho království (Valtakunnan salaisuus), 1959 (česky 1974)
Hvězdy to řeknou (Tähdet kertovat, komisario Palmu), 1962
Nepřátelé lidstva (Ihmiskunnan viholliset), 1964
Vzpomínky spisovatelovy (Kirjailijan muistelmia), 1980
Dohra (Jälkinäytös), 1991

Zdroj: Citarny.cz + Wikipedia