|
Mika Toimi Waltari (*19.9.1908, Helsinki – †26.8.1979, Helsinki)
finský prozaik, dramatik a žurnalista Narodil se v Helsinách. Vystudoval teologii a ve 20. letech byl představitelem avantgardního sdružení mladých finských intelektuálů Tulenkantajat (Nositelé ohně). Ve svých prvních dílech se zabýval problematikou poválečné generace. Úspěchu dosáhl již svým prvním románem Velká iluze, vrcholem období před 2. světovou válkou je jeho vesnický psychologický román Cizinec přichází. Po 2. světové válce se soustředil na historickou prózu a tak vznikl Egypťan Sinuhet – nejproslulejší Waltariho dílo, které bylo přeloženo do několika desítek jazyků. V historicky přesném díle, plném paralel s naší současností, vyjádřil autor svůj humanismus a víru v nesmrtelnost lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance. Historickým námětům zůstal Mika Waltari věrný i v románech Pád Cařihradu a Tajemný Etrusk. Waltari je rovněž autorem dramat (Vlastní pramen) a detektivek (Kdo zavraždil paní Krollovou, seriál o komisaři Palmuovi). Bibliografie:
Jumalaa paossa, 1925 Velká iluze (Suuri illusioni), 1928: Čínská kočka a jiné pohádky (Kiinalainen kissa ja muita satuja), 1932 (česky 2002) Achnaton, ze slunce zrozený (Akhnaton, auringosta syntynyt), 1937 Cizinec prichazi (Vieras mies tuli taloon), 1937 Zazracny Josef (Ihmeellinen Joosef), 1938 Kdo zavraždil paní Skrofovou? / Kdo zavraždil paní Krollovou? (Kuka murhasi rouva Skrofin?), 1939: Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys), 1940 Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta), 1941 Ve stínu sovětské špionáže (Neuvostovakoilun varjossa), 1942 Už nikdy nebude zítra (Ei koskaan huomispäivää), 1942 Karina Månsdotter (Kaarina maununtytär), 1942 Tanec nad hroby (Tanssi yli hautojen), 1944: Egypťan Sinuhet (Sinuhe, egyptiläinen), 1945 Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin), 1947: Plavovláska (Kultakutri), 1948: Zpověď mladé prostituky Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka), 1948 Šťastná hvězda (Mikael Hakim), 1949 Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua), 1949: Temný anděl (Nuori Johannes), 1951, vydáno 1980 (česky 2000): Pád Cařihradu (Johannes Angelos), 1952 (česky 1975) Básně (Runoja), 1925–1945, 1954 Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna), 1954 Tajemný Etrusk (Turms, kuolematon), 1955 (česky 1972) Šťastný Felix (Feliks Onnellinen), 1958 Jeho království (Valtakunnan salaisuus), 1959 (česky 1974) Hvězdy to řeknou (Tähdet kertovat, komisario Palmu), 1962 Nepřátelé lidstva (Ihmiskunnan viholliset), 1964 Vzpomínky spisovatelovy (Kirjailijan muistelmia), 1980 Dohra (Jälkinäytös), 1991 Zdroj: Citarny.cz + Wikipedia
|